Evropský ženšen – tak bývá nazýván křen selský. Kořen této rostliny z čeledi brukvovitých je známý svou silnou štiplavou chutí. Jde o velice odolnou rostlinu, které se dobře daří i v nehostinných oblastech. Spřízněn je s hořčicí, ředkví nebo ředkvičkou, avšak právě křen je známý svou největší „silou“.
Křen a zdraví
Křen obsahuje velké množství prospěšných látek pro náš organismus. Proto čím více ho konzumujeme, tím lépe. Pro svoji typickou ostrost a štiplavost však mohou mít někteří lidé s jeho konzumací trochu problém. Nicméně určitě stojí za to se mu nevyhýbat.
Křen je velice bohatý na vitamin C – obsahuje ho dokonce vyšší množství, než tolik známé a doporučované citrusy. Dále jsou to vitamin E, provitamin A a vitaminy skupiny B. Řadu minerálních látek, jako je hořčík, vápník, železo nebo draslík v křenu také najdeme.
Konzumace křenu posiluje imunitu – odolnost proti různým chorobám, zejména díky jeho dezinfekčním účinkům. Křen dále povzbuzuje chuť k jídlu a je oceňován zejména pro blahodárné účinky na trávení a činnost střev – ne nadarmo se říká, že křen dokáže „vypálit červa“. Vedle česneku bývá označován za přírodní antibiotikum.
Již naši předkové znali analgetické účinky křenu – používal se zejména k vnějším obkladům, kdy působil hojivě a regeneračně.
Jak ho konzumovat
Nejideálnější je konzumovat křen syrový, protože tak obsahuje nejvíce zdraví prospěšných látek. Pokud se bráníte konzumaci strouhaného křenu za syrova, zařaďte ho do jídelníčku nenásilně, třeba jako přílohu k párku nebo masu. Připravit si můžete i křenovou pomazánku nebo šunkové závitky se šlehačkou a křenem.
Pokud máte odvahu, lžička strouhaného syrového křenu má obrovskou sílu. Třeba v boji proti ucpanému nosu. To je ale opravdu jen pro odvážné – takže zkuste smíchat strouhaný křen s medem v poměru jedna ku jedné. Léčebné účinky jsou zaručeny.
Křenový ocet
Poměrně známým pojmem je křenový ocet. Připraví se velice jednoduše – křen nastrouhejte, dejte do uzavíratelné nádoby a zalijte octem tak, aby přesahoval nad vrstvu křenu. Nádobu uzavřete a nechte odstát asi 10 dní při pokojové teplotě. Poté sceďte a křenový ocet máte hotov. Používat se dá na bolesti nervového původu, tzv. neuralgie a při bolestech hlavy. Bolestivá místa se octem potírají. Využít ho můžete ale i v kuchyni na dochucování pokrmů.
Křenové placky
Recepty na křenové placky, které se výborně osvědčily na revmatické a artritické bolesti, se předávají již po generace. Receptů je celá řada, někdo je připravuje pomocí tvarohu nebo mouky, ovšem nejdůležitější je čerstvý křen. Ten se nastrouhá a přiloží na kus látky, která se přikládá na bolestivá místa nebo klouby. Placka působí nejen povrchově, což může způsobit i zčervenání pokožky, ale i na hlouběji uložené tkáně. Zlepšuje jejich prokrvení a regeneraci.
Wasabi
Příbuzným křenu selského je křen japonský, známý pod označením wasabi. Ti, kteří ho (zejména díky suši) ochutnali, mohou potvrdit, že je ještě výraznější a pálivější než křen selský. Pro odvážné konzumenty máme dobrou zprávu – má stejné léčivé účinky a podobné složení jako křen klasický. Zakoupit si ho můžete ve formě pasty, čerstvé nebo ve formě prášku, který se ředí vodou. V našich podmínkách se s ním nejčastěji setkáváme jako s dochucovadlem suši.